Od 28. dubna do 5. května proběhl již 20. ročník Ostravského koníka. Součástí této šachové akce byly poslední tři kola extraligy, tři mezinárodní turnaje, bleskový turnaj, rapid turnaj pro děti a turnaj v holanďanech.
Nechce se mi to přesně počítat, ale celkově se těchto turnajů herně zúčastnilo na 300 různých šachistů a mnoho dalších se přišlo jen podívat.
Divácky nejzajimavější bylo určitě rozuzlení extraligy, jelikož vidět v Ostravě prakticky celou českou šachovou špičku posílenou o několik dalších kvalitních cizinců, z nichž nejzvučnějším jménem je asi Alexej Širov, se v našich končinách příliš často nevidí.
Podrobné výsledky najdete na stránkách
Ostravského koníka, já osobně bych se chtěl zaměřit pouze na dva dílčí turnaje.
Tím prvním je
Bleskový turnaj, kterého se zúčastnil
Ivo Husár. Ivo není žádný velký blicař a konkurence byla velmi silná. Snad i proto si připsal pouze 4 body z 11 partií, což mu vyneslo
35. místo a obhájil tak alespoň svoje nasazení.
Mezinárodního turnaje
FIDE Open B, který byl určen pro hráče s fide elem do 2000, se účastnilo celkem 133 hráčů. Zálusk v něm uspět mělo reálně kolem 20 hráčů plus pár mladých vlků, jejich nízké elo vůbec neodpovídalo předváděné hře. V takovém turnaji se papírové předpoklady mažou a rozhoduje aktuální herní forma, fyzická výdrž a soustředěnost po celou dobu turnaje, psychická odolnost a také kus štěstí. Ne jeden z favoritů skončil hluboko za očekáváními. Turnaje se účastnila i má maličkost,
Pavel Byma ml. a světe div se, byl jsem to já, kdo se nakonec radoval nejvíce a skončil na
prvním místě. Nemyslím si o sobě, že bych hrál svoje nejlepší šachy, sám jsem v nich viděl několik chyb a nevyužitých šancí, ale na mé soupeře to jak jde vidět stačilo. Zde jsou komentáře k mým jednotlivým partiím.
1. partie - Zdeněk Bok - elo 1496 - Sokol Dobrá
Pro začátek jsem dostal docela příjemného soupeře. Měl jsem černé a partie tak vypadala velmi vyrovnaně. Podařilo se mi ale centralizovat jezdce na e4 a obsadit volný sloupec, což mi dávalo dobrou výhodu. Nakonec jsem soupeře nachytal na hezkou kombinaci s obětí dámy a pak věže. Následně jsem ale po výměnách získával vidličkou zdarma dámu a měl bych celou figuru navíc. To už si ale soupeř ukázat nenechal a partii vzdal.
2. partie - Doškař Miloslav - elo 1751 - Šachový klub Lokomotiva Brno, o.s.
Ve druhé partii jsem měl bílé a rozehrál jsem svoji oblíbenou italku. Podařilo se mi vládnout pěšci centrum a protáhnul je až na d6 a e5. To soupeře omezilo v jeho vývinu. Trochu jsem mu hrozil matem ale jediným ziskem byl zisk pěšce a otevření c sloupce. To mi ale umožnilo další zisk kvality a nakonec proražení středové obrany. Asi pět tahů před matem se soupeř vzdal.
3. partie - Kapoun Pavel - elo 1800 - SK Šachy Chlumec
Měl jsem černé figury, tentokráte jsem s nimi ale nezačal moc nejlépe. Hned po zahájení jsem byl trochu pod tlakem a hrozilo usazení bílého jezdce na d6 nebo b6, což by mi hodně znepříjemnilo hru. Naštěstí to soupeř provedl dost nešťastně a místo toho jsem jezdce vyměnil a s aktivitou vrhnul pěšce do útoku. Odměnou byl tlak na soupeře a zisk jednoho a chvíli na to i druhého pěšce. Přehlédl jsem ale asi 5 tahovou kombinaci na zisk dámy za věž a střelce a místo toho jsem nabídl soupeři pěšce zdarma a následné vyrovnání hry. Soupeř si ale naštěstí nevěřil, jelikož mu hrozily matové hrozby, ze kterých by se ale vyvlíknul. Místo toho ale zaútočil na mého odkrytého krále a já měl v časovce co dělat, abych krále ukryl a ve stylu nejlepší obrana je útok se chopil opět iniciativy. Nakonec ještě před časovou kontrolou vznikl neodvratný pětitahový útok a soupeř se vzdal.
4. partie - Novák Bořivoj - elo 1893 - T.J. Sokol Hranice
V této partii jsem se jako bílý chopil iniciativy, kterou jsem držel po celou partii, soupeř mi dal trochu nepochopitelně úplně zdarma pěšce a po následných výměnách jsem získal ještě jednoho. Oba dva jsme si nakonec postavili dámu, ale měl jsem výhodu, že po prvním šachu následoval hned šach garde. Vynucená výměna dam znamenala, že osamocený soupeřův král není schopen dostihnout mé další pěšce v postupu k proměně ve figuru, a tak se vzdal.
5. partie - Hlubina Pavel - elo 1920 - VOKD Poruba
V této partii jsem poprvé v turnaji prohrál. Na to, že jsem hrál černými jsem nestál po zahájení vůbec špatně. Zvolil jsem ale špatný plán a udělal chybu, po které jsem se dostal do problémů. Jako by to nestačilo, o dva tahy jsem přehodil tahy a soupeř se dostal dámou přes h7 do mého královského krytu. Ještě pořád by to nebylo tak špatné a dalo se vše zachránit, jelikož materiál by zůstal vyrovnaný, kdybych vyměnil střelce za jezdce, ale ani to jsem neudělal a vymyslel další hloupost, po které jsem musel obětovat zdarma střelce. Soupeř ale přehlédl matovou kombinaci, a tak jsem králem procestoval na druhou stranu šachovnice. V časovce jsem ale ztratil zdarma dámu, i tak ale byla pozice dávno prohraná, tak jsem se vzdal.
Nejspíše to tak všechno chtěl osud, protože můj výkon byl katastrofální, a asi jsem neměl partii ani hrát, jelikož mi ve státní svátek nejel autobus, na který jsem se chystal, nikoho jsem si ani nestopnul, a pak se na zastávce ke mně lísala černá kočka.
6. partie - Kaňáková Natálie - elo 1749 - Beskydská šachová škola o.s.
Po porážce jsem dostal za soupeře mladou 13 letou talentovanou dívku, která v celém turnaji ukazovala velmi dobrou hru a v konečném součtu prohrála pouze se mnou, získala 6,5 bodů a 9. místo.
Partii rozehrála na můj vkus trochu nezvykle s tím, že ponechala svého krále v centru. Díky tomu ale rozehrála trochu rychleji své figury a věže. Získal jsem sice pěšce, bylo ale jen otázkou, kdy si jej dobere zpět. Dokázal jsem ale využít toho, že její král zůstal v centru a hrozil šachy a dobíráním nekrytých pěšců. V časovce jsem se dostal do lepší pozice, ale přehlédl jsem zisk kvality. Po 40. tahu nám tak vznikla docela vyrovnaná koncovka s dámou, věží a čtyřmi pěšci proti rovnému materiálu. Moje těžké figury ale ovládaly střed šachovnice a hrozily ziskem dalších pěšců nebo matem, sám jsem ale musel hlídat nějaké věčné šachy. Jednoho pěšce se mi podařilo protáhnout až na h6 a rozvrátit její pozici. Hrozil jsem matem nebo ziskem dámy za věž, a tak neměla jinou možnost než kapitulovat.
7. partie - Dvořák Vladimír - elo 1996 - SK ROŠÁDA Prostějov
S druhým nasazeným hráčem jsem měl docela na mále. Rozehrál jsem partii docela divně a dostal se hned do problémů. Nemohl jsem udělat rošádu a hrozila mi ztráta pěšce. Hra se kolem 25. tahu vyrovnala, odmítl jsem nabídku remízy, jelikož jsem měl lepší čas a doufal v soupeřovu chybu v časovce. Ta se ale nestala a nakonec jsem ji provedl já, když jsem ztratil pěšce. To by ještě nebylo tak hrozné, ale já chvíli na to ztratil i dalšího. Soupeř trochu polevil v koncentraci a já dočasně obětoval ještě jednoho pěšce a dostal se králem a figurami k jeho osamocenému králi. Ten z problémů nakonec vybruslil pochodem na opačnou stranu šachovnice, ale u toho jsem si dobral zpět všechny tři pěšce a hra se naprosto vyrovnala. Zbyly proti sobě po jedné věži, opační střelci a po jednom pěšci na opačných stranách šachovnice. Snažil jsem se pěšce nějak dotáhnout na dámu, ale soupeř vše viděl a po dobrání obou zbývajících pěšců hra skončila remízou.
8. parite - Hanák Tomáš - elo 1646 - OS Rychvald
Do předposledního kola jsem dostal za soupeře dalšího nadějného sedmnáctiletého hráče, kterému jsem opět jako jediný nadělil porážku já. S 6 body skončil na 12. místě a připsal si úctyhodných 111 bodů do ratingu.
V partii se mnou ale hrál trošku ustrašeně. Hráli jsme sicilskou s rošádami na malých stranách. Já jsem to před králem otevřel a zatlačil všechny jeho figury doslova na 8. řadu. Podařilo se mi prorazit jeho pěšcový kryt a hrozil maty nebo minimálně velkými materiálními zisky. Proto mi soupeř partii vzdal. Jak jsme si ale v pozápasové analýze ukázali, mohl určitě hrát trochu odvážněji a pak bych měl s otevřeným králem problémy.
9. partie - Zeman Arnošt - elo 1994 - OREL Ořechov
Před tímto kolem jsme byli 4 hráči, kteří měli shodně 6,5 bodů a vedli v turnaji. Můj soupeř z nás měl nejlepší pomocné hodnocení, já naopak nejhorší. Těžko to počítat ještě v probíhajícím kole, ale výhra mi zajišťovala nejhůře druhé, případná remíza mě posunovala na 5. či 6. místo a prohra mohla až někam do druhé desítky. Hrál jsem černými, takže nějaké velké vyhlídky nebylo lehké předpovídat.
Naštěstí pan Zeman se uchýlil bránit remízu, která by mu zajišťovala nejhůře druhé místo a po uzavření remízy na druhé šachovnici dokonce vítězství v turnaji. Vyčkáváním ale ztratil spoustu času a mě remíza, jak píšu výše, příliš moc nevyhovovala. Samozřejmě jsem musel hrát opatrně, ale až příliš opatrná hra soupeře mi vnášela vítr do plachet, získal jsem brzy celkem slušnou pozici a diktoval hru. Už ve dvacátem tahu se soupeř dostal do časovky, získal jsem věž za střelce a dva pěšce poměnil velké množství figur a šel do koncovky. V té se soupeř zamyslel asi na tři minuty a po 31. tahu mu spadl čas. Pozice pro mě měla být i tak vyhraná, ale určitě jsem si v tu chvíli pořádně oddechnul, že už nemusím dál tahat, jelikož šlo o hodně a při těch nervech se mohlo stát ještě cokoliv.
Konečné pořadí turnaje
Vítězství v turnaji si velmi cením, jelikož uspět v obrovské konkurenci nebylo vůbec jednoduché a pro mě a velkopolomský šach je to asi největší šachový úspěch historie.